Teorie

BIOMASA

Je jakákoli hmota rostlinného či živočišného původu. Základními stavebními kameny všech organismů jsou UHLÍK, KYSLÍK, VODÍK a v menším měřítku mnoho dalších. Ty pak v podobě nesčetného množství různě složitých sloučenin tvoří těla rostlin a živočichů. Lze pak tedy s nadsázkou říci, že rostliny a živočichové jsou vlastně plnohodnotné uhlovodíkové palivo. Tohoto člověk přirozeně využíval od nepaměti a bylo vždy jen otázkou technologické vyspělosti s jakou efektivitou a s jakými vedlejšími produkty. Ve spojitosti s energetickým využitím je téměř vždy řeč o rostlinných materiálech.

OBNOVITENÉ ZDROJE ENERGIE

Jsou zdroje, které jsou při zachování přírodní, klimatické a vesmírné rovnováhy nevyčerpatelné. Je jen otázkou, v jakém množství je schopna naše zelená planeta tuto energii průběžně produkovat. Jakákoli spotřeba nad rámec této produkce je trvale neudržitelná a je na úkor budoucích generací. Bohužel veškerý rozvoj a vzestup moderní civilizace dnes stojí pouze na krátkozrakém drancování fosilních zásob. Dle České legislativy pod pojem „obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie“ patří energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu.

KONCEPT CO2 NEUTRÁLNÍ

Jde o téma dnes již běžně využívané, komerčně zneužívané, ale taktéž principiálně občas zpochybňované. Zpochybnitelné ale není, že spalováním biomasy vznikne jen tolik CO2 kolik během svého růstu z ovzduší odčerpala. Diskutabilní je pouze míra používání fosilních energií při přípravě a distribuci biomasy.  Podobné množství CO2 by se do ovzduší uvolnilo i při standardním rozkladu biomasy v přírodě. Navíc určitá část by při přirozené fermentaci odešla do ovzduší v podobě METANU, což je taktéž skleníkový plyn s mnohonásobným ekvivalentem než CO2. Z tohoto důvodu je spalování biomasy z hlediska ekologie šetrnější, než ji nechat ladem.
Oxid uhličitý- CO2, který byl v podzemí shromažďován do neškodné podoby ve formě uhlí, ropy či plynu již v dávné minulosti, se spalováním těchto fosilních paliv do ovzduší opět uvolňuje ve významné míře a hromadí se zde. Nyní však panují vážné obavy, že nadměrná koncentrace všech skleníkových plynů způsobí nevratné odchylky v atmosféře. To sebou ponese změny v přirozených klimatických cyklech jako jsou proudění  vzduchu v atmosféře, změny  jeho teploty, proudění a teploty mořské vody, nepřirozené prohřívání zemského povrchu, s konečným efektem globálních změn klimatu. Změna doposud ustálené distribuce energie a vláhy v atmosféře pak může mít zásadní dopady na znehodnocení a proměny celých kontinentů.